 |
| Spravedlnost Josef Bílek |
Soudní budova na Okružní třídě byla postavena architektem Václavem Rajchlem v roce 1934, o rok později k ní přibyly dvě světlé pískovcové sochy Josefa Bílka.
Sochař byl absolventem hořické kamenosochařské školy a Uměleckoprůmyslové školy v Praze, pocházel z Podhorního Újezdu u Hořic. Pozoruhodné je spojení funkcionalistického stylu budovy, který běžně s plastickou výzdobou nekoresponduje. Navíc s alegorií. Rejchlova budova však toto spojení ustála. Sochařský záměr, tedy dvě plastiky na nízkých soklech u paty schodiště, tak trochu kopíruje v rámci jednotného stylu města příklad Gočárovy budovy koželužské školy s plastikami Josefa Škody. Ty byly osazeny už před soutěží na soudní budovu. Právo stojí symbolicky vpravo, jeho figura je mužská. Přísný muž v římském rouchu odkazuje na původ právního systému v antickém Římě.
Právo dále určuje zákoník v podobě velké okované knihy u pat muže. Kniha ale znamená také učenost. Neméně důležitou součástí práva je moc exekutivní – moc vykonávat právo. Tu představuje velký a těžký meč, o který se muž opírá, a pergamen – což má být patrně rozsudek, rozkaz, výklad nebo vyhláška. Pergamen je z dnešního pohledu nejproblematičtějším prvkem porozumění soše.
Spravedlnost je tradičně ženská figura držící v ruce váhy. Spravedlnost má nestranně zvážit lidské činy. Od 16. století mívala alegorie Spravedlnosti přes oči uvázánu pásku nebo šátek, protože spravedlnost je slepá a všechny soudí stejně. Otázka, zda má být spravedlnost spíše slepá a nestranná nebo jasnozřivá, je velmi zajímavá. Pohled mladé ženy před soudní budovou vyřešil sochař skutečně šalamounsky, záleží jen na nás, zda ji považujeme za slepou, či jasnozřivou. Gesto pravé ruky je gestem přísahy, která by měla znít: Pravdu a nic než pravdu. Figura má antické sandály, ale její šat je kompromisem. Nemá působit jako antická móda, ale má vytvářet vhodný doplněk k tóze Práva.
Aristoteles zařadil Spravedlnost mezi ctnosti. Byla pro něj důležitější než Obezřetnost, Statečnost a Mírnost, nazýval ji dobro pro druhé. Spravedlnost v sobě původně obsahovala i princip práva, proto drží v pravé ruce meč a v levé váhy (někdy knihu). Meč obecně znamená sílu a váhy nestrannost. Symbol vah je ovšem také symbolem soudu, váhy jsou užívány k vážení dobra a zla, práva a bezpráví. Váhy nese i jeden ze čtyř apokalyptických jezdců a někdy je mívá i Logika, aby zvážila pravdivé a nesprávné.
Symbol justice dost o své době prozradí, některá Spravedlnost mečem bojovně mává, jiná ho drží v klidu a soustředí se na váhy. V některé z těchto podob je spravedlnost vyobrazena na stropech, stěnách či dveřích mnoha soudních budov už od rané renesance.
Její obraz přetrval i v symbolických tarotových kartách, které zdůrazňují, že ztělesněná Spravedlnost drží minulost i budoucnost ve svých rukou.
Hradecký zvyk stavět ke vchodu budov obvykle dvě figury (muzeum, galerie, kožešnická škola) si vynutil užití dvojice rozdílného pohlaví. V jakém vztahu jsou Právo a Spravedlnost, je závislé na sebevědomí občanské společnosti.
Článek byl původně napsán pro Hradecký deník - viz odkazy
 |
| Právo Josef Bílek |
Přísný muž v antickém rouchu ...
Má být Spravedlnost slepá nebo jasnozřivá
Žádné komentáře:
Okomentovat