Oblíbené příspěvky

pondělí 26. prosince 2011

LADISLAV ŠALOUN - PORTÁL GALERIE

Obchod a Úroda - Ladislav Šaloun
Galerie moderního umění v HK
původně Záložní a úvěrový ústav
Vchod do Galerie moderního umění střeží dvě figury, mužská a ženská. Jejich autorem je sochař Ladislav Šaloun (1870 – 1946). Obvykle bývají vykládány jako Obchod a Úroda.

Co mají společného právě tyto charakteristiky s moderním uměním? Nic moc. Figury měly poetizovat původní náplň budovy, a tou bylo bankovnictví. Secesní budova bývalého Záložního a úvěrového ústavu oslaví v roce 2012 sté výročí.

Mužská figura vlevo má sice široká ramena, ale trochu zženštilý postoj, v rozevřeném šatě ukazuje levou nohu. Proto méně pozorní návštěvníci pokládají obě figury za ženské strážkyně, jakési sfingy.

Navíc dvě bohyně střeží příbuzný ústav, Kotěrovo muzeum. V případě bývalé záložny šlo sochaři o harmonii, která je založena na protikladech, dnes bychom použili třeba slovo tao. Péče o rozrůstající se finanční hotovost, ale i o umělecké sbírky, vyžaduje komplexní přístup založený na vlastnostech tradičně mužských (rozhodnost, odvaha, síla, cílevědomost) i obvykle přisuzovaných ženám (jemnost, představivost, dobrá paměť).

Nicméně jaké vlastnosti představují obě Šalounovy alegorie, kromě toho, že jde o muže a ženu? Mužská figura vlevo drží v ruce knihu a soustředěně do ní nahlíží, gesto její pravé ruky je netrpělivé, nabádá nás k pozastavení se a posečkání, než si příslušnou pasáž dočte.

Možná je gesto dirigentské, jako by se muži moc líbilo, co v knihách (nejspíš účetních) vidí a chtěl nám to pro dobrý příklad vysvětlit. Svraštělé čelo naznačuje soustředění. Představujete si takto boha Obchodu ? Ten by asi měl být mnohem akčnější. Obchod či průmysl byly považovány za alegorie moderní doby a objevují se na budovách postavených v této době často, Obchod vždycky mívá knihu. 

Ženská figura

Figura vpravo je z prvních desetiletí dvacátého století rovněž velmi dobře známá. Říká si Úroda a úrodně opravdu vypadá. V dřívějších dobách byla nazývána také Hojností nebo Pomonou. Má obnažené prsy a jejíma rukama protéká bohatství přírody, jak naznačují listy a plody, které drží.

Hojnost často oslavuje konec války, je základem blahobytu plynoucího z míru, spravedlnosti a dobré vlády. Vyskytuje se na veřejných budovách jako znamení slibu, či oslava přínosu dobrého hospodáře. Někdy drží ovoce v míse nebo roh hojnosti.

Pomonu, bohyni sadů, zahrad a ovocných stromů známe z Ovidiových proměn. Jejím nápadníkem byl bůh počasí a změny Vertumnus, jenž na sebe během námluv bral nejrůznější podoby. Právě s ním bývá nejčastěji zobrazována. Ale případ galerie ani záložny to není. Pro dobrou vládu je bůh počasí příliš vrtkavý symbol.

Římská oslava podzimní sklizně nesla jméno bohyně Pomony. Za Pomonu se ráda převlékala také královská milenka Madame de Pompadour v rokokových Versailles.

Přestože se sochám říká Obchod a Úroda, mohly by být také dvojicí Vědy a Přírody. Pokud by Ladislav Šaloun, který je rovněž tvůrcem pražského Husova pomníku, tušil, že dům bude uchovávat umělecké sbírky, patrně by vchod ozdobil figurami Apollóna a Múz, ačkoli výtvarnému umění žádná Múza přímo nepřísluší.

Možná by zvolil Kleó, múzu dějepisectví a matku Múz, Mnémosyné, zosobnění paměti.

Hradecký Deník 

Žádné komentáře:

Okomentovat