JOSEF BÍLEK - ŽENA S KLASY

Josef Bílek Žena s klasy

Ženu s klasem najdete na budově Státní spořitelny na třídě Čsl. armády č.p. 402. Jde o bývalou Agrární záložnu, architekt F.Dus, 1929, se sochou ženy od J.Bílka u vchodu.

Josef Bílek – Socha ženy se snopem obilí /Žeň/

Před budovou České spořitelny na ulici ČSA stojí socha ženy se snopem obilí. Budova byla postavena jako agrární záložna architektem Františkem Dusem v letech 1932 až 1933. Do meziválečné doby se robustní žena před bankomaty hodí podstatně lépe než do naší. Autorem figury je absolvent Kamenosochařské školy v Hořicích a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Josef Bílek. Narodil se v Podhorním újezdu roku 1896 a zemřel v Hořicích roku 1878. Sochař Josef Bílek je také autorem sochy Práva a Spravedlnosti před budovou Krajského soudu v Hradci z roku 1934. Dekoroval rovněž fasády několika domů v centru města a je autorem památníku odboje ve Smiřicích, připomínky Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem, několika Mistrů Janů Husů – ve Vinoři či Velkém Oseku. Jeho figura T.G.Masaryka v Kostelci nad Orlicí nepřežila rok 1953.

         Pracovní náměty ze života dělníků a rolníků do meziválečné doby patřily, ať už v civilistním nebo neoklasickém provedení. Teprve později jejich patos zneužil socialistický realismus padesátých let a normalizace. Monumentalita Bílkovy figury je příbuzná třeba i vidění Picassovu, který ve dvacátých letech podlehl klasickým hodnotám a zobrazoval ženy jako nadčasové obryně. V Hradci Králové nalezneme budovy zdobené reliéfy či plastikami v podobném symbolicky pracovním duchu od řady dalších autorů, včetně Josefa Škody.

         Že lze najít v pracovních motivech půvab, dokázal velký obdivovatel žen Max Švabinský. Polonahé monumentální ženy se srpy pobíhaly statečně po jeho grafikách od první republiky do autorovy smrti a na známkách Československa se objevovaly ještě v sedmdesátých letech.

         Dnes může žena v šátku stínící si oči působit před kampeličkou trochu naivně až surrealisticky. Její klasy jsou však perfektně seřazeny tak, aby se daly dobře spočítat jako bankovky uložené uvnitř. Socha byla míněna jako oslava ženské krásy a zároveň pořádkumilovnosti a spořivosti. Do jisté míry je i dobově upraveným viděním Pomony, bohyně hojnosti. Klasické a konzervativní byly jistě i hodnoty agrární (= zemědělské, rolnické) strany, kterou záložna reprezentovala. Agrární strana byla v meziválečné době natolik silná, že v osobě svého předsedy, Antonína Švehly, získala křeslo premiéra ve dvou volebních obdobích.

Odkaz na verzi v Deníku Žena s klasy