Oblíbené příspěvky

sobota 21. dubna 2012

LUDOVÍT ŠTÚR - PAVEL DOSKOČIL

Pomník krátké a nezáměrné návštěvy
V září roku 1840 se charismatický slovenský student, který se měl stát nejvytrvalejším bojovníkem za sebeurčení Slováků, Ludovít Štúr, vracel domů ze studií v městě Halle. Cestou do Bratislavy se zastavil v Praze a v Hradci Králové. Do Hradce jel na žádost svého přítele, redaktora Květů Jaroslava Pospíšila, aby předal balík jeho rodičům. V Hradci se mu stala nehoda, zlomil si ruku (nebo nohu, tady se prameny rozcházejí) a musel tu na čas zůstat. Při rekonvalescenci ho ošetřovala Marie, dcera významného knihkupce a nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila. Byla z toho velká láska a několik básní. Část jedné z nich je citována i na desce. Krátce po uherský fešák publikoval v Květech báseň na rozloučenou. Text je výmluvný : Zapomeň, Drahá, zapomeň... Tatra se halí, jinoch zasmucuje. / Co by Ti bylo z jinocha smutného? / Z jinocha, jemuž všecko prorokuje / bouři po celý čas žití zemského; / on v jejím víru na vše zapomene, / jen někdy kradmo na drahé vzpomene... on na vše světa zapomene slasti, / jenom nikdy, jen nikdy o své vlasti!...
Marie Pospíšilová se později vdala za lékaře a žila s ním v Praze a ve Vídni, zemřela roku 1876. Politik, jazykovědec, učitel, spisovatel a novinář Štúr měl život kratší (18151856). Setkání, lásce a dotyku Čech se sesterským Slovenskem vytvořil připomínku ve formě bronzové a pískovcové desky sochař Pavel Doskočil. Součástí vzpomínky je podobizna Ludovíta Štúra, nikoli však Marie Pospíšilové, ta je zmíněna jen v textu. Což můžeme klást na vrub postavení ženy v 19.století. Marie krom péče o svou rodinu nic významného nevykonala. Nebo o tom prostě jen nevíme. Nebyla poslancem, nenapsala důležité knihy, nesestavila spisovnou řeč a neorganizovala povstání, neřečnila na tribunách. Nepokusila se spojit katolický a evangelický proud Slováků na bázi jednotného slovenského jazyka. Byla pouhým důvodem, proč se jméno Ludovíta Štúra s Hradcem Králové spojuje. Přestože on tudy jen jako naprosto neznámý a nevýznamný studentík projížděl...
Autor desky, sochař, performer, pedagog a člen hudební skupiny Piano Pavel Doskočil, známý jako vítěz soutěže na nerealizovaný pomník primátora Ulricha, našel ještě jednu výnamnou osobnost, která v Hradci Králové pobývala tak trochu nezáměrně. Legendami opředený německý umělec Joseph Beuys, jeden z prvních sociálních a ekologických aktivistů ve světě výtvarného umění, se během druhé světové války učil na hradeckém letišti ovládat letoun Luftwaffe Junkers Ju 87Stuka. S ním byl sestřelen na Krymu. Zraněného nalezl tatarský šaman a vyléčil ho plstí, voskem a medem, což se stalo základem pro tvorbu a mýtus Josepha Beuyse.
Ludovít Štúr dostal za zlomenou končetinu a zlomené srdce pamětní desku na domě číslo 22 na Velkém náměstí. Byla odhalena 15. září 2006. Jak by se asi dala pojmout připomínka pobytu Josepha Beuyse v Hradci Králové ? Jakkoli je jeho pobyt zde kontroverzní, jde o osobnost světového formátu.
V jaké formě vyšlo v Deníku ? Ludovít Štúr vezl

Žádné komentáře:

Okomentovat