MAPA HRADCE - MALÉ NÁMĚSTÍ

Pokud procházíte Malým náměstím, jistě jste si všimli, že od úprav v roce 2007 si zde můžete prohlédnout historickou mapu města. Elegantní hvězdicovité orámování, typické pro barokní pevnosti, už na současné mapě Hradce nenajdete. Bronzová „ropná skvrna“, jak jí někteří přezdívají, leží vzdušnou čarou zhruba dvě stě metrů od pomníku muže, který se o zboření hradeb zasloužil, Ladislava Jana Pospíšila.

Mapa pochází z dílny partnerské sochařské dvojice Jana Pospíšila a Vlasty Samohrdové, kteří jsou také autory vizuální podoby slunečních hodin na témže náměstí. Záměrem autorů bylo zobrazit Hradec jako historické město a dodat prostoru smysluplný dekorativní prvek. Připomenout minulost, která nebyla jen jezuitská, ale i vojenská. Vybrali kapitolu moderních dějin, kdy ještě stála josefská pevnost vybudovaná v letech 1766 – 1789. Pevnost o rozloze tři sta dvacet hektarů byla pro město charakteristická až do konce 19.století, kdy si touha Hradečanů po modernizaci života vynutila její zbourání.

Reliéf je vymodelován podle kombinace dvou map. Pro vzhled vnitřního města zvolili autoři císařský povinný otisk stabilního katastru z roku 1840. Situaci trochu komplikovalo, že hradby nebývaly zakresleny do starších map, byly vojenským tajemstvím. Vnitřní opevnění je zobrazeno podle situačního plánu z roku 1890, jde o poslední stav před zbouráním.

Osm bastionů postavených za Josefa II. podle systému francouzského barokního specialisty na vojenskou architekturu, Markýze de Vaubana, rámuje staré město do osmicípé hvězdice, která je v současných dispozicích Hradce ještě mírně patrná. Hradec býval vodní pevnost, ale drahé osm až deset metrů vysoké hradby za šest a půl miliónu zlatých nikdy svoji funkčnost doopravdy nepředvedly. Válce o bavorské dědictví z roku 1778 se přezdívalo bramborová válka nebo švestkový povyk. Během válečného roku 1866 už bylo opevnění díky vývoji vojenské bojové techniky zastaralé. I když město Prusové nedobyli, zdecimovala obyvatelstvo cholera. Přesto si vojsko oceňovalo své pozemky tak vysoko, že až do doby L.J.Pospíšila je nebylo reálné vykoupit.

Mapa na Malém náměstí je největší realizací v ploše, která se odlévala v umělecké slévárně bronzu v Dolní Kalné. Navíc má tato mapa ještě jedno unikum : je vytvořena žebrováním na rubové straně tak, aby snesla zátěž běžného provozu náměstí. Po bronzu lze tedy chodit a zvládne i přejezd automobilu. Což jiné srovnatelné mapy historických měst nedokáží.

Za poskytnutí fotodokumentace děkuji Vlastě Samohrdové a Janu Pospíšilovi. Odkaz na Deník Mapě Hradce Králové