JAN HUS - Fr. FABIÁNEK

Hlava Jana Husa - František Fabiánek

Autorem hlavy Mistra Jana Husa v Nezvalově ulici je sochař František Fabiánek. Husova busta na vysokém hranolovém sloupku původně stála v zahradě Klumparovy vily v téže ulici o několik metrů dál. Ke kostelu Československé církve evangelické byla přenesena a odhalena při otevření kostela roku 1912. Sochař František Fabiánek uměl zachytit krásu lidské tváře a vytvořil také bustu doktora Klumpara, patrně původního zadavatele této práce. Fabiánkovy figury a dekorativní detaily oživují fasády několika zdejších veřejných i soukromých budov. Asi nejnápadnější jsou tři atlanti pod střechou Galerie moderního umění na Velkém náměstí.

Fabiánek se narodil roku 1884 v Boskovicích a zemřel v požehnaném věku osmdesáti tří let v roce 1967 v Brně. Vyučil se kameníkem a pokračoval na kamenosochařské škole v Hořicích. Na pražské Akademii se stal žákem profesora Myslbeka a v Paříži navštívil Augusta Rodina, největšího sochaře tehdejší doby. Fabiánkův pobyt je v Hradci Králové doložen v letech 1911 – 1914. V celém svém díle se věnoval hlavně monumentální plastice pro architekturu, portrétům a pomníkům. Zúčastnil se úplně první soutěže na sochu Jana Žižky v Hradci v roce 1924, ale tehdy nikdo nevyhrál.

Téměř všechny připomínky Jana Husa vzniklé po roce 1900 nesou stopu vlivu Františka Bílka. Pro Bílka byl Jan Hus celoživotním námětem a jeho pojetí žije například v Šalounově Husovi na Staroměstském náměstí i v mnoha drobnějších pracích po celých Čechách. Fabiánkova busta zachycuje českého kněze s nakloněnou hlavou, v usebrání, při modlitbě, tak trochu ve smutku, či pochybnostech. Neurčitý útvar za Husovým levým ramenem je zřejmě dřevo jeho pohřební hranice v Kostnici. Tvář je vyhublá a vousatá, což je ustálený znak utrpení. I ve slavném Vávrově filmu narostly po patnácti měsíčním věznění (v kobce dominikánského kláštera na ostrově na Bodamském jezeře) hlavnímu představiteli, Zdeňku Štěpánkovi, na původně hladké tváři vousy.

Připomínka Husova významu pro český národ je velmi jednoduchá a prostá. Byla vytvořena v atmosféře blížícího se pětistého výročí upálení kněze v Kostnici, kdy pražský pomník ještě nestál a jeho vznik provázely zbytečné spory. Co je ale nejpodivnější: v Hradci je ještě jedna zcela totožná Husova busta nedaleko Koruny v Sukových sadech, kde byl pomník odhalen 11.8.1914.

Článek poprvé vyšel v Hradeckém deníku 2013