KAREL
MAHRLA, SYMBOL NERVŮ 1983
Předmětem
neurochirurgie
je
operativní
léčba
onemocnění
nervového
systému,
mozku,
periferní
nervové
soustavy,
páteře
a
míchy.
Vyrovnává
následky
úrazů,
ale
dokáže
řešit
i
bolesti
hlavy
či
epilepsii.
Nervy
jsou
něco
jako
vodiče,
které
nesou
tělem
elektrické
impulsy.
Od
našich
pěti
smyslů
do
centrály
a
z
centrály
k
pohybovému
ústrojí.
Jsou
to
důležití
prostředníci
pro
poznání
světa
a
pohyb
v
něm.
Většinou
si
je
představujeme
ve
formě
svazků.
A
zhruba
tak
je
viděl
i
autor
kovové
plastiky
v
areálu
fakultní
nemocnice,
Karel
Mahrla.
Před
neurochirurgickou
klinikou
stojí
nerozměrnější
zdejší
realizace.
Sochař,
malíř
a
architekt
Karel
Mahrla
(1911
– 1999),
žák
Josefa
Gočára
z
pražské
akademie
se
specializoval
na
monumentální
práce
v
architektuře.
V
Hradci
králové
stojí
nejméně
ještě
další
dvě.
Přímo
ve
Fakultní
nemocnici
před
radiologickým
pavilonem
Paprsek
procházející
hmoty
a
u
Všesportovního
stadionu
velmi
stylizovaná
Dívka
s
kruhy
někdy
nazývaná
také
Řecký
oheň.
Mahrlovy
trojrozměrné práce vždy počítají s účinkem měřítka,
zároveň čerpají energii z tvarového zjednodušení, z
minimalismu formy. Užití kovu a designové zacházení s tvary
hmotu odlehčuje, dodává jí vznosnost. Tematicky si sochař pro
lékařské prostředí nevybral obecně lidská témata (jako třeba
Wagner Mateřství a Zemánek Dvojici), ale zaměřil se na vystižení
vědeckého principu medicíny. V ohnisku jeho zájmu se ocitly
možnosti moderního člověka, jeho vůle ovládnout přírodu a
naučit se s ní pracovat pro dobro lidstva.
Socha
je
vytvořena
velmi
ekonomicky,
aniž
by
rezignovala
na
estetický
a
symbolický
účin.
Bere
si
za
vzor
práce
světových
umělců
druhé
poloviny
20.století,
například
Španěla
Joana
Miróa.
Pro
vyjádření
něčeho
tak
delikátního,
jako
jsou
v
lidském
těle
nervy,
se
na
první
pohled
zdá
monumentalita
zavádějící.
Ale
některé
nervové
buňky,
které
vedou
cit
a
bolest
z
prstů
u
nohy,
měří
zhruba
dva
metry.
Svazky
jiných
se
označují
jako
dráhy.
Navíc
je
velikost
symbolická
vzhledem
k
významu
neurochirurgie.
Velmi
jemná
a
sofistikovaná,
mnohahodinová
operační
práce
lékařů
má
obrovský
dopad.
Bez
toho,
že
by
lékaři
dokázali
správně
nasměrovat
neurony
v
míše
a
mozkovém
kmeni,
vyléčit
miniaturní
jemné
spoje,
či
odstranit
překážející
zhoubné
tkáně,
by
naše
tělo
nefungovalo.
Článek byl publikován v Hradeckém deníku v červnu 2013
Žádné komentáře:
Okomentovat