KAŠNY NA HRADBÁCH 3

Kašna s havranem podruhé

Od října loňského roku (2011) slouží veřejnosti nově upravené prostory mezi Gočárovým schodištěm Na Kropáčce a Bonem Publicem. Nepřístupné a zpustlé městské hradby pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Novým Adalbertinem prošly od roku 2009 rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 54 milionů korun. Část prostředků poskytla Evropská unie.

Vznikl tu na základě výsledků archeologického průzkumu členitý park s několika kašnami. Při jejich realizování se vycházelo z dostupných, ale neúplných poznatků o barokní podobě místa. Používaly se původní cihly nebo jim velmi podobné. Autorem nové podoby opevnění je architekt Jiří Krejčík a kaskádovité kašny realizoval malíř a restaurátor Tomáš Rafl, spolupracovník pražské společnosti Gema Art Group.

Nejníže umístěná kašna s dvěma černými ptáky je vytvořena z materiálu, který působí staře a používaně tak, aby zapadal do historického prostředí. Na okraji výklenku nad kašnou stojí dva černí ptáci. Jejich těla slouží jako mechanické hračky, přečerpávají vodu. Někdy vodu vylívají synchronizovaně, jindy každý ve svém rytmu. Tedy přesněji řečeno - když se jejich prázdná hruď naplní tekoucí vodou, pták se svou vlastní vahou překlopí a vodu vypustí z úst do nádrže. Což má trochu závádějící logiku. Nejsou to žádní veselí zpěvní ptáci, tvarem nápadně připomínají havrany ze baladického příběhu o čarodějově učni Krabatovi. Havrany, v něž se proměňují čarodějové, děsivě krákají a strašidelně sípají Krabatovo jméno, vymyslel v Liberci narozený německý spisovatel Ottfried Preussler. Tvar, hlas a hororovou kvalitu jim dodal ve stejnojmenném filmu režisér Karel Zeman.

Havran je inteligentní zvíře, ale symbolizuje zlo, osamělost, odpadlictví od víry a černou fázi alchymického procesu. Má cosi společného s věštbami a věděním, nosí špatné zprávy. Všech těchto vlastností využil E.A. Poe ve své básni Havran, která byla sedmnácti různými způsoby přeložena do češtiny a několikrát zhudebněna (mj. Lou Readem, ale zpíval o něm i Nohavica). Příběh o Krabatovi je lužická pověst z doby třicetileté války, ale havrana jako symbol životního pocitu si spojujeme spíše s romantiky a symbolisty v 19.století než s barokem. Ale možná to není havran, ale vrána nebo kavka, které si sem zaletěla z Kavčího plácku.
 

Článek vyšel poprvé v Hradeckých novinách v prosinci 2012