Odvaha,
která dala jméno sadům
Na
dohled
od
dnešních
Šimkových
sadů
padl
30.
dubna
1945,
těsně
před
koncem
druhé
světové
války
jednadvacetiletý
Karel
Šimek.
Byl
oficiálně
zapojen
od
skautské
odbojové
skupiny
Válečná
dvojka
a
vydal
se
zničit
telefonní
linku,
spojující
velitelství
Luftwafe
na
hradeckém
letišti
s
velením
německého
wehrmachtu.
Svým
činem
chtěl
ochránit
své
město,
snížit
pravděpodobnost
bombardování
Hradce.
Karel
Šimek
byl
v
nedaleké
Gumovce
(dnes
Rubena)
nasazen
po
maturitě,
měl
tedy
volný
průchod,
kterého
chtěl
využít
pro
přerušení
komunikačních
cest
mezi
dvěma
částmi
fašistické
posádky.
V
tomto
úkolu
byl
úspěšný,
ale
svou
touhu
po
svobodě
zaplatil
životem
ve
chvíli
paniky,
nedorozumění,
nešťastné
náhody.
V
domnění,
že
je
prozrazen,
utíkal
před
náhodnou
kontrolou,
napadl
vojáka
wehrmachtu,
ale
nepředběhl
kulometnou
střelu.
Im
memoriam
byl
vyznamenán
Československým
válečným
křížem
1939-1945
a
Válečným
křížem
Československého
Junáka.
Na místě, kde vykrvácel na
obrubníku, je dnes umístěna v tichém zeleném místě malá
mohyla s nápisem na mramorové desce: 30.4.1945 ZDE POLOŽIL ŽIVOT
ZA OSVOBOZENÍ NAŠÍ VLASTI OD FAŠISMU KAREL ŠIMEK VE VĚKU 21
LET. Pomník byl osazen 6. května 1974 a jeho autor není uveden.
Záměrně nesouměrný tvar
pohřební stély je vytvořen z cihel. Podobné prosté cihlové
stavby patří k častým pietním vyjádřením oběti. Stavějí se
na místě bitev (Kolín, Lipany), kde nejvíc vynikne absurdita
smrti. Stéla má připomínat, že hrdinství v knihách a filmech
vypadá úplně jinak, než ve skutečnosti. Blízkost hřiště TJ
Sokol a relaxační zóny je absolutním kontrastem ke zmařenému
životu. Tato krutá paralela ještě podtrhuje poslání mohyly: už
nikdy nepřipustit situaci, v níž děti touží vykonat smrtelné
hrdinské činy, aby zachránili nás ostatní.
Článek vyšel v květnu 2013 v Hradeckém deníku
Žádné komentáře:
Okomentovat