Královny
v předsíni Katedrály Svatého Ducha
Procházíte-li
z Velkého náměstí ulicí Karla Tomana okolo katedrály zajisté
si všimnete malého zamřížovaného prostoru s dalším vstupem do
svatostánku. Jde o vchod královský, kam v roce 2007 k sedmistému
výročí přibyly bronzové hlavy dvou královen. Jejich autorem je
sochař Vojtěch Adamec (1933 – 2011), jehož dílem je i socha
papeže Jana Pavla II. na nádvoří Adalbertina. Sochař se po roce
1989 specializoval na práci náboženského charakteru, ale do
katedrály vytvořil hlavy světských královen. Ve 14. století, v
době gotiky, byla moc královská a církevní sice oddělená, ale
díky pomazání nebyla královna jen „obyčejným“ smrtelníkem.
Identifikace
je jasná, jde o královnu Elišku Rejčku, která v roce 1307 stavbu
katedrály založila a Elišku Pomořanskou, čtvrtou ženu Karla IV.
Obě byly nepřehlédnutelnými osobnostmi. Vydobyly a udržely si
své postavení vedle králů a mocných šlechticů, ale významnými
politickými hráčkami zůstaly i jako vdovy. Rejčka okolo sebe
neustále vytvářela živé kulturní prostředí nabité uměním,
Eliška Pomořanská zase podle legendy ohýbala kovové tyče a
lámala meče.
Styl
idealizovaných podobizen vychází z portrétní galerie na triforiu
(na ochozu v patře) Svatého Víta, kde jsou umístěny hlavy
panovníků, jejich manželek, arcibiskupů a stavitelů katedrály z
let asi 1375 – 1385. Právě busta Elišky Pomořanské a krále
Karla IV. byla vytvořena vlastní rukou Petra Parléře. Hradecká
podobizna má tedy z čeho vycházet. Její rysy jsou shodné s
dobovým portrétem vytvořeným nejvýznamnějším sochařem té
doby na našem území. Hlava matky císaře Zikmunda je umístěna
více vpravo, patrně podle časové linie.
Sochařský
portrét Elišky Rejčky k dispozici nemáme, je zachycena jen na
iluminacích v rukopisech, které s její podporou vznikly a fiktivně
ve Zbraslavské kronice. Adamcova verze vlevo je zřetelně mladší,
protože její léta v Hradci spadají do období, kdy jí nebylo ani
dvacet. Hradecká katedrála na rozdíl od pražské nemá triforium,
proto jsou korunované bysty s rouškami součástí královské
předsíně. Umístění na dobové cihlové zdi mělo zřetelně
připomenout tradici města jako věnného města královen, které
mu dodávaly stavební rozvoj a společenskou prestiž.
Článek vyšel v lednu 2013 v Hradeckém deníku.
Článek vyšel v lednu 2013 v Hradeckém deníku.
Žádné komentáře:
Okomentovat